I záchody mají svůj svátek a to už devatenáct let. Právě 19. listopad vyhlásila OSN za Světový den toalet.
Tento den nám má připomenout, že pro nás tak běžné zařízení domácnosti je i v dnešní době pro čtvrtinu lidí na světě nedostupným luxusem. Například v řadě afrických zemí je leckde používání záchodů utopií a nedostatečná hygiena je pak příčinou nemocí i úmrtí milionů lidí.
Jako téma pro letošní den toalet bylo zvoleno „rovnost a důstojnost“. Upozorňuje na to, že jedna ze tří žen na světě nemá možnost využívat uzavřené, hygienicky nezávadné WC, čímž se vystavuje vysokému riziku infekčních onemocnění, ale i ponížení a potencionálnímu násilí. Čisté a oddělené toalety jsou mimo jiné jedním z rozhodujících faktorů, které motivují dívky chodit do školy.
Historie toalet se přitom píše už 4000 let. Nejstarší vodní záchodky pocházely z Indie z druhého tisíciletí před naším letopočtem a už tehdy byly poměrně moderní. Pod prkénkem byl kanálek, kterým protékala voda odnášející všechno hned pryč.
Ve starověkém Egyptě či antickém Římě byl záchod dokonce společenskou událostí. V latrínových arénách se uzavíraly obchody, probírala politická situace nebo počasí. Ve středověku se z návštěvy záchodu se stalo opět pouhé vyměšování. Na venkově na hnojištích se začaly používat dřevěné kadibudky, ve městech byly v kurzu nočníky, které lidé vylévali z oken na ulici. Na hradech si také vymysleli svou kadibudku neboli prevét či výsernici.
Vynález novodobého WC se v roce 1597 připisuje Angličanovi Johnu Harringtonovi, což byl kmotřenec tamní královny. A tak se naši předci po mnoha staletích zase pomalu vraceli k tomu, co jejich dávní předkové už kdysi normálně používali.
Překvapivě, v Československu ještě v 70. letech minulého století nepatřily splachovací toalety ke standardnímu vybavení každého bytu. Tím se WC stalo až s masivní výstavbou panelových sídlišť. Do té doby bylo běžné chodit na společnou toaletu na patře domu. Dnes každý z nás používá toaletu šestkrát až osmkrát denně a spláchne tak v průměru 30 litrů vody.
A co by si ke svému svátku toalety přát? Třeba i to, abychom si uvědomili, že nejsou odpadkovým košem, do kterého lze vhodit prakticky cokoli. Dnešní toalety a kanalizační systém trápí přehršel vlhčených ubrousků, zbytků jídel, použitých tuků a hygienické potřeby. Tím, že je do WC splachujeme, můžeme způsobit velké problémy nejen sobě, ale komplikujeme tím čištění odpadní vody.
Na to, že „TOALETA NENÍ ODPADOVÝ KOŠ“ upozorňuje dlouhodobý projekt DOODPADU. Zaměřuje se na osvětu v oblasti odpadní vody zejména u mladé generace. Prostřednictvím interaktivních hodin seznamuje žáky prvního stupně základních škol s tím, co a proč do kanalizace nepatří. Pro středoškoláky je určena pravidelná soutěž na stejné téma, v níž lze vyhrát nemalou finanční odměnu.
Jak nakládat s různými druhy odpadu a proč nepatří do kanalizace, se můžete dočíst na stránkách www.doodpadu.cz.